Moje myšlenky. Jen na vlastní nebezpečí.


Moje staré myšlenky čtěte jen na vlastně nebezpečí.
Kdybych je měla všechny projet a překontrolovat, tak bych je nakonec musela celý přepsat a to by vlastně nemělo význam. Krom toho, že mi nějak nedělá dobře je číst. A asi bych celkem rychle cokoliv píší a sem dávám, přestala tvořit a raději jsem pár let nepáchla. Inu už mi není 17 let, jako v jednom příspěvku, který jsem nedávno četla. Zatím nechci příspěvky přendavat do soukromých… jen tak tak se držím … ale pro ty co rádi čtou kraviny, tak tohle by mohlo být až moc. Krom toho, že vše nemusí dávat smysl. Ano něco je povedené, ale hledejte to v haldě zbytečností, které smysl nedávaly vlastně ani tehdy, natož teď. A jak jsem nedávno psala na FB: „V 17 jsem přemýšlela jaké to bylo ve 13 a že člověk nic neudělal a neviděl. V 25 jsem přemýšlela jaké to bylo ve 20 a že člověk nic neudělal a neviděl. Teď přemýšlím jaké to bylo a kolik toho sakra člověk viděl.“ 😀 …ano to je vlastně v krátkosti shrnuto o co jde v předchozím příspěvcích.
a moudro na závěr: Pozitivní myšlení je vlastně na h…o, když není chlast. 
p.s. berte mě s rezervou 😀

A zase začínáme psát


   Delší domu jsem uvažovala, že začnu znova psát, ale vždy jsem vytvořila jen něco malého a nepokračovala. S blogem jsem začala v roce 2005 a s menšími přestávkami pokračuji do teď. Aneb svět se mění, ale Azrael zůstává.
   Po té co jsem se rozhodla, že znovu začnu psát, tak nastalo několik otázek. Budu psát zas zde a nebo jinde? A co s příspěvky co tu již jsou? Chtěla jsem stále psát sem a přejít jinam se mi nechtělo. Jen sem uvažovala, že bych vytvořila jinou stránku a tuto zachovala a to přišlo právě s druhou otázkou. Co s příspěvky co tu již jsou. Mohla jsem je smazat, nechat a nebo dát do soukromých. Rozhodla jsem se pro poslední možnost a dát většinu příspěvku do soukromých, protože jsem je nechtěla mazat a ani je zatím nechat viditelné. Časem některé příspěvky opět obnovím tak jak byly, jiné upravím a znova je dám viditelné a některé prostě nechám soukromé. Je několik tisíc příspěvků, takže to bude trvat dlouho. Některé příspěvky jsem však nechala viditelné, ale moc jich není. Některé z nich nechám, tak jak jsou, ale některé upravím a opravím a to hlavně články, ale bude to chtít čas.
   A co bude teď?
Jedno je jisté, že denně přispívat nebudu. Pokusím se jednou týdně. Vrátím se k jistým pravidelným rubrikám. S jistotou mohu říct, že se vrátím k rubrice „žebříčky“, kde však tentokrát nebudu přispívat jednou týdně, ale spíš jednou měsíčně a to na konci měsíce. Víc to kvůli času nestíhám. Budu však vydávat i jiné příspěvky.
Co se bude dál dít budu postupně odhalovat.
   A na závěr něco o podtitulu „We are the Hunters“. Zmiňuji to jen proto, že by lehce mohlo dojít k omylu a ano mohla jsem použít jiný slogan, ale to bych nebyla já. Nejde o to, že by jsme vyrazili na lov Bambiho, ale jedná se o lov na koncerty, na zážitky… na náš život.
   Není to ale jediná změna. Udělala jsem i novou grafiku stránky, aby podtrhla pozměněnou koncepci webu.
Svět se mění, ale Azrael zůstává. 
azrael-west-004
%d blogerům se to líbí: