Kája je dobrej chlap ………………aneb kdo sní ten ví, že ráno……………………………………………………… že ráno se sejdeme.

Tak dneska bych vám toho chtěla říct trochu víc a tak se snad vyjádřím zprávě. Jak bych měla asi začít, ale asi takhle. Včera mi psala kamarádka z devítky, že by jsme se zase měli začít víc vídat, že jí to chybí atd. Dneska jsem si sešly. (na můj popud, pak ještě jdeme v pondělí nakupovat dárky a ve čtvrtek se podívat na devítku. Je to taková naše tradice, tak zajít před vánoci) Ale teď zpět k tématu. Jde o to, že jí se stýská po těch starých časech co byli celkem fajn… a chtěla-by aby se nějak vrátily. Ale problém je v tom že já to tak necítím. Kdyby s tím přišla před nějakou dobou, tak bych to brala, ale teď je pozdě. Proto že já vzpomínám na jiné časy… a to na „časy“ co bylo před rokem. Na lidi co jsem poznala na netu a co už se s nimi tolik nebavím. Na ty doby co jsem byla přes noc na chatu a měla jsem deprese…. Je to tak dávno a tak neuvěřitelné. Ale nic netrvá věčně, ale tak i tak jsem ráda, že jsem ty lidi potkala. Proto že mi moc pomohly…. A já bych na ně nechtěla zapomenout. I když s nimi třeba už nikdy nepromluvím, tak bych si je chtěla stále pamatovat. Děkuji vám, že jste semnou byli, když jsem byla na dně. I když se to nezdá a to ani mě, tak už je to lepší a vy jste k tomu velkou částí přispěly.
Tak na to já vzpomínám a ne na to co moje kamarádka. Už jsem dospěla. (v tomhle) Ale jak jí to mam říct? Nevím… proto že ani sama nevím jestli to takhle chci. Možná, že časem budu mít podobný názor jako ona…. Donutím se k tomu… proto že já chci aby to bylo takový…. Chci abychom byli nej-kamarádky. Ale jen proto že to tak vidí ona. Možná jí jen nechci zklamat. Ale spíš je to tím, že si nedokážu připustit to kolik jsem se změnila. Proto že já se změnila hodně… lidí se prostě časem mění. Možná se vám to zdá jako blbost, ale mě ne…. Dneska jsem si dokonce koupili stejnou košili J Byla to zábava. Ona se opravdu snaží aby to bylo jako dřív, ale je pozdě. Já však nedokážu říct, že je v něčem pozdě. Baví mě, že bych ve svém okolí měla nej kamarádku. Že by jsem spolu chodily na nákupy (které nesnáším) zašli by Jemeny pivo. Bavily se o kravinách a neposlední řadě si koupily něco stejného na sebe. Ona se v tomhle opravdu snaží. Možná je to tím, že měla nějaké problémy a nevím proč, tak idejně čeká, že jí nějak pomůžu… a prý jsem jí i dneska pomohla, že jí přešla ta depka… že se smála těm věcem co jí trápily….. Ale co. Falešný já je mým pravým já. Tak proč by jsme zase nemohly být dobré kamarádky. Vždyť to přišlo zrovna v tu dobu, kdy oživuji staré přátele a hledám přátele v blízkém okolí. No jo. Nic není dokonalé a to ani já.
Snad si tenhle příspěvek nebude číst a když jo. Tak to nechápej blbě. Já jsem ráda, že chceš abychom zase něco podnikaly, ale promiň, když se budu zmiňovat o jiných lidech jako svých nej-přátel. Že mi na nich bude záležet a to hodně. Tak to je a nic není dokonalé. Já ani nechci aby to bylo dokonalé, proto že kdyby se to stalo, tak vím, že zase budu na dně. Musím makat a svou mysl nějak zabavit… a navíc tu mam přátele co mam ráda….mam tu lidi co mi na nich záleží.
Dále bych chtěla pokračovat v jednom tématu co se může zdát, že nepatří k tomu předchozímu, ale přitom opak je pravdou. Jistě všichni znáte kapelu KABÁT. Nejdřív vám můj vztah k ní. (vím že je to neuvěřitelná směsice tupých textů co se jen tak nevidí, ale…) Mam je ráda a je to pro mě takový úlet. Podle mě jsem mohla mít o dost horší úlet. Tahle kapela se mi prostě líbí, ale hlavně a to je to nejdůležitější mam sní spojený šťastný zážitky…. Úžasné vzpomínky….. třeba jak jsme parodovali jejich písničky a to právě s tou kamarádkou jak jsem o ní psala výše. Hlavně o tom to je. Teď jak měly vydávat to nové CD, tak jsem ani nečekala, že mě nějak vezme. (tak jako dřív) Ale jak jsem ho slyšela, tak to bylo spět. Prostě se mi líbí a vím, že to většina z vás nepochopí, ale s tím já nic neudělám. Kabát je prostě kapela co znám odmala a i před tak dlouhou dobu mam s nimi spojené jen radostné věci a proto je tak nějak mam ráda. Vzpomenu si na moje dětství… na lidi v hospodě…. No jo na ty naše štangasty…. No jo mě chybí v něčem ty primitivové, ale tohle bylo prostě fajn období. A ať tahle kapela bude mít tupější texty víc než to jde… ať to budě větší sajrajt než co může být. Tak je budu mít stále ráda. Proto že oni mě prostě nemohou zklamat. (musím říct, že v textech se na novém a předchozím albu v něčem zlepšily J ty jo…. No výkon)
Další věc co bych zde chtěla říct že blog: http://www.sblog.cz/blanik./ Bude 31.12. 21:01 slavit přesně rok. Ano už je tomu rok co jsem tu s vámi a snažím se vám něco sdělit. Nějak vám udělat radost. Určitě se divíte tomu datu, kdy tento blog slaví narozeniny…. Ano je to den, kdy je Silvestr. Přesně v ten den jsem založila a tvořila blog. Pak jsem kecala z lidmi na chatu. Možná se vám to nezdá, ale nebyl to špatný Silvestr. Mohla jsem ho strávit jinak, ale já si založila blog a popud ostatních… a vidíte teď. Dávám jsem všechno možné a jsem ráda, že to některým dělá radost, ale nikdy jsem tady nechtěla nějakou krytku na mě a nebo aby mě někdo kritizoval. Vám to možná nepřijde…. Ale mě to vevnitř ubližuje. Proto že já vám tu píšu věci co bych jinde neřekla. Odhaluji vám své nejtajnější myšlenky. Dávám jsem věci co tvořím, ale nikomu bych je neukázala. A pak se tu objeví někdo, kdo začne něco kritizovat, ale hlavně začne kritizovat něco o co tu vůbec nejde a to co jsem chtěla říct je najednou podřadné. Ano jsem až moc citlivý člověk a někdy je pravda, že jsem spíš patetická, ale taková jsem. Jsem k vám otevřené jak to jen dokážu a většina z vás se mi odvděčí tím, že mě kritizují a nebo se zabývají něčím jiným. A v tom nejhorším případě mi nadávají. Neříkám, že tu chci jen kladné věci, ale chci aby jste mě pochopili aspoň z jednoho procenta. Abychom na nějaké téma diskutovaly…. Je pravda, že pár výjimek se tu najde a já jsem za ně jen ráda. Určitě budou číst tenhle příspěvek. Snad víte, že právě mluvím o vás. O kom jiném J Už jsem tu o vám mluvila. Děkuji vám, že někdo takový jsem chodí. Jste fajn.
Ale i přesto všechno jsem ráda, že tenhle blog mam….. mam ho totiž už tak nějak ráda a je zajímavé si pročítat co jsem psala dřív. A rozhodně bych sním teď nechtěla přestat. Musím přece oslovit druhý rok a pak další a další. A jednou mě snad pochopí více lidí. Jednou snad pochopí, proč tohle tady je….. kvůli vám.
No jo tak to je. Čas na nás nepočká…. Možná, že jen na chvilku zpomalí, ale o to pak musí zrychlit… aby dohnal ztrátu. A sám nechce, ale přesto nás převálcuje. Proto že čas jsme si pojmenovaly sami. Je to relativní pojem a mi nemůžeme na něj nadávat, proto že za nic nemůže. Člověk může být na dně a nemýt sily jít dál. Já to zažila, ale ještě tu sem. Nějak jsem přežila a snad tu ještě chvilku budu…..budu nějak přežívat. Nějak se snažit žít a to jen proto, že vím…. Vím že byli i časy co byli bez-depresí. Chtěla bych je vrátit, ale už dávno jsem pochopila, že to nejde. Je to škoda, ale já musím jít dál…. Vím, že mě něco čeká, a když na to budu hledět optimisticky, tak to tak nějak bude. Dokud tady budou takový lidi jako Lea, tak o nějak zvládnu. Nějak přečkám tu noc a taky zvládnu nějak ten den. Proto že vím, že tam někde jsou. Jen se bojím, že jim pak nedokážu pomoc až oni na tom budou špatně. Děkuji vám, že tu jste. Děkuji všem co jsem na netu poznala. Proto že jste…. Ale vy víte.
Tak tenhle příspěvek ukončím…. Prozatím…. Ale ještě tu jsem…. Nikam neodcházím. A samozřejmě nakonec něco moudrého:
Nic není dokonalé, ale to neznamená, že vše je špatné.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: