Slušní Prevíti

Tak se vám za se hlásím. Doufám, že to není moc brzo, ale ráda bych pokračovala v tom co jsem psala než jsem odjela. Na začátek děkuji těm co si to přečetli a těm co dokonce zareagovali.

Dneska bych chtěla, jak už jsem řekla, pokračovat v mém zamyšlení nad hudbou….

Hudba je opravdu zvláštní věc. Je to nehmatatelná věc… myslím tím ty tóny. Můžeme se je pokusit nějak zapsat, ale to není hudba….

Můžeme se jí pokusit nahrát, ale ten nosič to není hudba….

Hudbu můžeme jen slyšet….slyšet srdcem.

Přemýšlím jestli je správné hudbou proti něčemu bojovat. (místo války či proto ní atd) Neříkám že je spatné zvolit tuto zbraň, ale je správně tak zvláštní věcí jít proti něčemu?… (zašpinit jí?)

Je spousta myšlenek co mě ohledně tohoto napadá, ale všechny je tu nenapíšu.

Ale pokusím se aspoň o něco.

Jednou jsem tu měla příspěvek co je in a krátké zmínění o hudbě. Zkusím teď v tom pokračovat, ale bude to spíše jen o muzice, ale takhle předem radši nic netvrdit.

Spousta lidí něco začíná poslouchat:

          Proto že je to známé…

          Proto že to hrají…

          Proto že to vyhrálo nějakou cenu…

A to znamená že ta hudba je in?. Když to někdo začne poslouchat jen, proto že to poslouchají ostatní…. Líbí se mu neskutečnosti ta hudba a nebo ne? A proč by se mu vlastně nemohla líbit.

Je pravda, že se teď… dalo by se říct… Zastávám věcí typu žabák či TH a jiné jakoby „sračky“ A věřte, že tohle je pro mě to nejhorší se jich jakoby zastávat, proto že hudba má být něco víc a oni z toho dělají jen….mlčím… a navíc jsou tu Kapely atd. co něco dokázali a změnili a srovnávat  s nimi tohle? To ne… a pro mě hudba je vše. Ale musím mít přece objektivní názor… nebo se přece o něj pokusit.

Ale mé vnitřní přesvědčení je jiné. Ale píšu to proto, že nechci patřit k těm lidem co si myslí, že ví vše a nutí svůj názor ostatním a pak si myslí co nejsou, ale nehlásí se k těm „dilinám“ J no nevím jak je nazvat, ale tohle snad pochopíte. Jo a tímto zdravím naše milí dilincké spoluobčany. J to je vtip, ale přišlo mi to jako předvolební řeč J

Dále k hudbě.

Hudba je s námi dá se říct odjakživa. Neříkám, že se nám vše musí líbit a to co se líbí nám by se jistě asi nelíbilo jim…. Nejde o to, že by se hudba vyvíjela jako nějaký stroje, ale spíš rostě jako nějaký strom. Přestavte si velký statný strom co odolává času a pomalu si roste. Jeho koruna je rozvětvená a mi se do ní můžeme schovat. Ten strom stojí na menším kopci a kolem nic není. Pod jím je nízká tráva….

Moc daleko nevidíme, ale když pohlédneme do nebe, tak se nám chce snít….

Jen doufám, že tento strom je věčný a ne jako skutečný…. Ale hudba je jen v našich myslích a dokud mi jí poneseme a ponese jí vše co je kolem nás, tak strom bude jen sílit…. 

Přestavte si, že jsou teda ve vesmíru nějací „zelení mužíčci“ J Mají taky hudba? Podle mě někteří jistě:

          Ale jestli je stejná?

          Říkali by jsme tomu mi hudba?

          Říkali by tomu oni „hudba“?

A spousta otázek. Alena tímhle se každý musí zamyslet sám… Později tu asi dám i debatu UFO z hudbou v těle J J J (pro myslitele. Vím co znamená zkratka UFO a že je špatně používána, ale většina z nás chápe co tím myslím)

Teď jsem napsala článek o hudbě a bez vedlejších efektů a tak se vrhneme právě na ně teď…

A neboli kecy, kecy, kecy.

Jak dále pokračovat. Právě mě nějak došli slova… dala jsem si chvilku pauzu od psaní a jen tak jsem brouzdala po netu. Pak jsem mrkla na blok jedné holky a přečetla jsem si co píše. Bylo zajímavé to číst a vidět, že je tu víc lidí na stejné vlně jako já.

Pak jsem si šla napustit vanu, která se stále ještě napouští. Dělám si medovou koupel J jo to miluji. Ne to ne J ale mam s toho takovou radost. Takový ten pocit, že teď tenhle čas patří mě.

Právě mi hraje Under the Bridge od Red Hot Chili Peppers a mě se zničehonic zatajil dech. Tahle písnička se mi časem zaryla hluboko do srdce. Ne o tom se nedá mluvit. Jen musím říct, že ten její text….nemá chybu.
Tak tuhle zmatené povídání ukončím a vrhneme se o kus dál.

Under the Bridge

Právě si pouštím na TV koncert the Rasmus. Je to ten co už několikrát dávali v televizi a já si ho nahrála na kazetu. A tak co třeba zase o nich něco napsat J Už jsem dlouho nic nepsala J

Ne nebojte teď ještě ne. Opakovat se budu jindy.

Tak pokračuji v mém zamyšlení. Procházela a četla jsem si staré myšlenky co jsem vám tu psala dříve. Některé Jsou podle mě dost zajímavé J Musím říct, že mě teď nenapadá nic plynulého a je top vše takové prázdné. Ale nebojte zachvěli mě snad něco napadne a navíc chci rozebrat zase nějakou kapelu. Třeba ta bude zrovna ta vaše.

Tak se zase ohlédneme za ohlédnutými kapely začneme zlehka.

Tak a první na řadě je Negative. Co o ní tak psát. Krom toho, že jim vyjde nové CD a já asi pojedu na jejich koncert. Tak vlastně ani nevím co. J Hrozně ráda bych je zase viděla na živo, proto že jsem zvědavá co Jonne zase vyvede na jevišti. Už jsem na nich jednou byla v Lipsku a tam lez na konstrukci, kde jsou zavěšený světla. (byly tam jako předkapela, pak tam byli TR jako host a hlavní HIM, ale spíš to byl jako společný koncert) Škoda je že si nechal ostříhat dredy co měl. Nejde o ten vzhled, ale mě se děsně líbilo jak to měl udělaný. J

Teď budeme pokračovat o nových kapela, kterých jsem ještě nemluvila a neřadě jsou U2……

Dále se tu chci zmínit o U2. „Slušných prevítech“

Tahle kapela je úžasná… J opravdu věřte. Když si pouštím tuhle kapelu, tak mě taky napadá halda myšlenek.

Ale chtěla jsem říct, že dnes jsem si pouštěla klipy, které mi ještě běží a mezi nimi bylo několik jejich klipů. A byl tam jeden co se mi moc líbí. Nebudu vám psát jak se ta písnička jmenuje.

Dá se říct že U2 poslouchám celkem dlouho a je pravda jak vydali své poslední album (už je to díl) Ta jsem na ně byla „naštvaná“ vůbec jsem neměla náladu si je pouštět a první singl z alba /doufám že se nepletu/ mě taky dost štval. Ale teď už je to v pohodě a já si je v klidu mohu zase pouštět. Nové album se mi líbí a ta písnička se mi taky zalíbila. (tahle myšlenková změna se odehrála už před dost velkou dobou, ale píšu jím vám sem až teď)

Je škoda že ještě jsem je neviděla na živo, vždy to nějak nevyšlo…. Mohli by taky přijet k nám, ale nějak v to nedoufám. Ale kdyby přece, tak na ně určitě půjdu. Proto že U2 si nemohu nechat ujít.

Tak chtěla bych teď něco napsat o mě. Nevím jak začít, ale snad se k něčemu prokoušu. Já nejsem nějaký slušný dokonalí člověk, ale nejsem žádný parchant. Vím, že moje chování není vždy podle etikety (tím nemyslím zásady chování podle lidí kolem mě) Ale někdy to dost přeháním. Vím to moc dobře a v těch situacích si to uvědomuji. Dělám snad i záměrně… čekám kdy najdu hranici svých sil. Dříve jsem svou mysl nějak tak krotila, ale asi tak před dvěma lety jsem se na to vykašlala. Spoustu svých zásad už nedodržuji a ani to nevypadá, že bych s nimi znova začínala. Byly tady drobné pokusy, ale na ty teď kašlu. No snad to nějak přežiji. Vím, že jsem si ještě nesáhla na dno… a vím že mě něco ještě čeká. A věřte nebo ne těším se na to. Probouzí se ve mně ta má destruktivní povaha a já se těším až ona (já) bude dole. Vím zní to zvláštně, ale já to prostě jen chci vyzkoušet. Ve svém životě jsem toho už zažila dost a myslela jsem, že toho dna jsem se už dotkla, ale ještě ne.

Ale já prostě nechci budoucnost jako má většina lidí. To fakt ne. Neříkám, že to není hezké, ale není to pro mě.

V poslední době jsem přemýšlela, kam půjdu po střední. Co tak budu dělat a mohu hrdě říct, že nevím, ale snad mě za ten ok něco napadne. Nerada bych to řešila na poslední šanci. Ale asi to tak největší pravděpodobností dopadne.

Ale to jsem zaběhla, tak kam jsem nechtěla. Zajímalo by mě jak mě vidíte vy. Jestli jako slušnou holku? Před pár dny jsem našla u příspěvku komentář ve kterém mimo jiné bylo, že až dopěji, tak to pochopím….. no mě je 18 a ještě nejsem dospělá J jsem zvědavá kdy budu. Škoda že mi ten dotyčný nenapsal kolik mu je, proto že asi to byl nejstarší návštěvník. Ale jestli mu bylo jen o pár let víc…. Tak radši mlčím.

Ale pokračujeme dál. Jak jsem už několikrát psala jsem dost rozporuplný člověk. V jednu chvíli dokážu být dokonale protivná a pak zase milí. Ale ne, že bych to střídala u těch osob, ale k někomu se chovám mile a to si pak myslí jak jsem hodná, ale k někomu zase neJ Když někdo vidí jak jednu chvíli k němu mluvím vlídně a mile a pak tam vejde někdo ke komu jsem dokonale protivná, tak je dost v údivu, ale taková já jsem.

Pak je tu taky jeden prudil co mě pořád otravuje, že nestačí mít všechno černé, ale že člověk musí být černý-špatný uvnitř. No já všechno nemam černé, ale ve svém vnitřku ukrývám zlo. To černo uvnitř mam. Ten krutý smích… ta chuť někomu rozbít hubu. Ta chuť něco vykrást…

Když vezmu, že jako malá jsem vymyslela „dokonalou vraždu“ Nebojte nikoho jsem zatím nezabyla. Tak je to dost zajímavé. Jsem krutá, ale taky jsem ta co pomáhá. Ta milí co snad i miluje. To vše je ve mně a já jen nechci aby převládlo to zlo, ale nic proti tomu, tak nedělám. Sedím na hraně a jen se kolíbám a věřím na náhodu že mě nenechá spadnou na tu špatnou stranu. Ale radši tuto debatu už ukončím, proto že zachvěli bude ztrácet smysl.

Dále bych tu chtěla chvilku věnovat někomu koho mam „ráda“ Je to Nick Cave. Moje osobní „láska“ kvůli tomuto chlápkovi bych dokázala skočit z mostu. (myšleno obrazně) Když slyším a nebo si aspoň čtu to píše, tak vím jaká opravdu jsem. Vím co mam ráda. Vím o sobě to co jinak před sebou zakrývám. A vím to co jsem si přála před lety. Vím najednou vše a přitom nic. Jsem náhle plná slov. Proto že mam ráda hudba a ne blafi.

Když ho vidím, tak děsně závidím. Nezávidím to co by jste asi čekali. (třeba jeho ženě atd, já tu nemluvím o vzhledu a všech těch kravinách) Ale mluvím tu o tom co pro mě hodně znamená a tom co bych těla zažít. Závidím mu ten obrat v muzice. Závidím mu že žil kde žil a kdy. Závidím to všem. Vím byli těžké časy, ale jen z nich může něco vzejít. Nepíšu tu přesně… jen to co si myslím naznačuji, proto že jsou věci, které ani zde nedokážu odhalit. Jsou ve mně. Jak říkám je to mé pravé já…. Moc křehké. A poslední dobou se zde až moc vnitřně odhaluji. A to ne. Jsem na hraně a naštěstí vždy radši zmlknu a nějak začnu psát všechno kolem. Ale zpět k němu. Tahle osoba pro mě znamená moc. Jeho hudba co tvořil ze svými přátel a i sám je úžasná nemá chybu. Navíc já si strašně ráda čtu v „poezii“ kterou napsal. Jeho texty a vše. Jak dál vám něco o něm napsat aby to znělo normálně… Tak ty co ho znají a mají rádi, tak chápu, ale většina z vás ho jistě nezná, a když jo, tak ho asi nemáte rádi. Nebo jste o něm slyšeli jen zmínku. Mě se teď nechtějí psát podrobnosti, ale později do sekce kapela hodím nějaký ten příspěvek o něm blíže.

Nakonec věta, která na něj sedí, která se stane i moudrem tohoto příspěvku:

Jen jednu vadu má a to tu, že dosud ještě žije.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: