Tak ať žije debilita

Tak bylo spousta věcí co jsem vám jsem chtěla napsat, ale vem je čert. Později se vám o něčem z toho zmíním, ale teď ještě ne. Rozhodla jsem se pokusit změnit svůj život. Nebudu vám psát co, proto že vás to stejně nejspíš nezajímá a kdyby náhodou jo, tak mi napište do komentářů tohoto příspěvku, a když vás bude víc, tak to jsem napíšu.

Je spousta věcí co mě poslední dobou začali děsit. Ať jsou to nová zjištění a nebo poznání, kam spěje mé chování. Věta sem jaká sem a chci taková bejt a když se vám to nelíbí máte smůlu. A nebo jí podobné….bych teď snad na sebe nepoužila. Nechci žít kde žiji. Nechci chodit do školy kam chodím. Nechci znán některé lidi. Nechci žít tak jak žiji, Nechci být taková jaká jsem. Ale jsou věci, které člověk prostě nezmění. Asi se vám to zdá divné a možná mě nepochopíte.

Nechci být taková jaká sem….chci mít jinou povahu….jsem proto sobec?

V poslední době nevím někdy kudy kam. Přála bych si aby střední byla zamnou, aby lidi co odtamtud znám byli zamnou. Nic proti nim nemám…oni nejsou špatní o to tu nejde. Ale já jsem jiná. Mam až moc složitou osobnost. Asi budete namítat, že nejsem jediná a možná namítnete, že takový jste taky….ale věřte, že já jsem opravdu jiná. Štve mě že jsem sama. Štve mě že mi lidi kolem m lžou, že mi úmyslně ubližují. A přitom jsem jim nic neudělala. Ale co asi bych na ně měla kašlat…tohle by stě mi poradili viďte, ale problém, že lehce se to říká, ale hůř se dělá, tedy spíš cítí. Ať na to budu sebevíc kašlat moje pocity se nezmění.

Ale je jedna věc, kterou bych nechtěla na sobě změnit, tedy spíš….jedu věc co umím nikdy nechtěla zapomenout. Nemohla bych bez toho žít. Vím že ,ě to ničí a možná mě to i jednou zabije, ale já to přesto miluji. Proto že nebýt toho tak nežiji.

Asi nechápete o čem mluvím….ale nebojte ono to je vlastně jedno.

Ale napíšu vám o jedné věci, kterou jsem ve svém životě změnila. A t je ta, že se nesnažím zbavit depresí, proto že vždy se vraceli ještě horší, ale naučila jsem se nimi žít, tedy stále se to učím. Když jsem šťastná tak se to snažím užít a když přijde ta chvíle „smutku“ tak jí přežívám, protože i ta jednou odejde.

Tak dále bych chtěla říct že mě štvou totální pesimisti. Sakra vzpamatujte se. Svět není jen černý!!! Tupě říkáte, že být optimistou je jen neinformovanost. Ale to samí jste vy!!!! Tupě tvrdíte že vše je špatné!!! Ale to tak není. Já sama jsem více měně pesimista, ale napůl jsem i optimista a to mě drží naživu. Nebýt toho, tak tady nemohu žít. Ten kousek optimisti mě říká, že to bude dobrý.

…nemám ráda přehnané optimisti. Sere mě to jejich, že vše je v poho…to taky není pravda.

Možná že tímhle jsem někoho urazila a jistě semnou hodně z vás nebude souhlasit. Klidně mi to řekněte. Vaše názory mě zajímají. Ale než začnete, tady tvrdit svojí pravdu, tak se zamyslete a jestli na nic nepřijdete, aspoň si procvičíte mozek.

A nakonec jako vždy něco moudrého:

Jedině na prahu smrti si

připadám že žiji.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: